Myslíte si, že podrobněji zkoumané hradiště, které spojujete s Volyňany zničili Maďaři. Trošku tomu odporuje převaha šípu s tulejkou. S řapem jich je s bídou čtvrtina a dále lze vůbec od Maďarů předpokládat dobytí "Volyňska" - Strakonicka. Podle mne stěží.

Hroty šípů s řapem jsou pro Staromaďary charakteristické kvůli jejich způsobu boje, nikoliv kvůli etnicitě. Lehčí šíp, mající hrot s řapem a letící po přímé dráze, je vhodný při přepadení nechráněné osady a jiný podobný boj zblízka. Hroty s tulejkou měly šípy vystřelené na delší vzdálenost po parabolické dráze, což je nutné při dobývání opevněného sídla. To je pak případ Nemětic. Při návratu od Daleminců v roce 908 museli Staromaďaři projít po "Srbskopanonské" stezce vedoucí Volyňskem.

V Rakousku existuje malé hradiště, které podlehlo Maďarům. Bylo zde nalezeno mnoho šípů (všechny do jednoho s řapem). Tzn. je zvláštní, že v Něměticích jich je menšina. Jistě chápete, že Maďaři museli i hradiště v Rakousku dobývat. Proč tedy žádný šíp s tulejkou. Navíc některá hradiště na Volyňsku jsou značně nepřístupná maďarskému způsobu boje (Katovice). Takže otázka zničení strakonických hradišť Maďary je málo pravděpodobná. Kdo to byl zůstává otazníkem. Někdo to spojuje s nájezdem Franků. To by se podle mne muselo promítnout do kronik. Viděl bych to spíše na Moravany. Ale je to otázka.

Jsem si vědom, že to není jednoduchá záležitost. Já zase uvažoval o nějaké součinnosti Přemyslovců s Maďary. Je ale ošidné řešit záležitosti z úhlu pohledu pouze jednoho vědního oboru, zde archeologie, a podle jejích, zatím neúplných výsledků. Podle historických souvislostí mně vychází Maďaři nejlépe. Moravany by v této době mohli být jedině Znojmané, jenže území ovládli Přemyslovci. Volyňané museli být nějak závislí na Bavorsku a tím i pod jeho ochranou. Podle toho zase nemohli Přemyslovci jen tak provést útok na Volyňansko.

Zajímavá diskuse :) Taky přispěju.

1/ Volyňasko (s tímto názvem jsem se do dnešního dne - ač rodilý ve Strakonicích - zatím nesetkal) jako většina Pošumaví byla bukovou dubinou pralesního typu, tj. ohromné stromy, jejich koruny stínili a bránili nižší vegetaci, jejich kořenový systém ji vytlačoval. Takový les byl řídký a pro jezdce prostupný.

2/ Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané - chápu to správně, že Dulěby žili v bukovém pralese, stálo to za prd, odstěhovali se do zemědělsky příhodnější oblasti a Volyň zabydleli jiní?

3/ Když to na Prácheňsku (pozdější označení mikroregionu) stojí za prd v současné době, co by tam tak Maďaři chtěli drancovat tehdy? Zemědělsky nevhodná oblast pokrytá lesy, řídce zabydlená. Zlato se na Otavě ve velkém začalo rýžovat mnohem později. Vždyť i Dulěbi raději šli za lepším.

1/ Volyňansko je rekonstruovaný historický název podle Zmínky o Slovanech arabského učence al-Masúdího. Ten zde zaznamenal název lidu Wolinjána (Volyňani). S bukovou dubinou je to dobrý postřeh, ale mohlo se to týkat pouze střední vzdálenosti od hradiště. Dálkové přesuny se konaly po prastarých kupeckých stezkách. Bezprostřední okolí hradiště zase bylo z bezpečnostních důvodů zcela bez porostu.

2/ "Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané" - to je převrácený výrok v Povesti vremennych lět. Pochází z původně českého údaje, že po Volyňanech vládli v jižních Čechách Dulebové. Po vyvrácení moci Volyňanů postavili Přemyslovci nové správní hradiště Doudleby, ze kterého ovládali jižní Čechy.

3/ Jednalo se o bílé zlato - sůl. Volyňanskem vedla solná stezka z Rakouska do Čech. Hradiště Volyňanů tuto stezku chránila a zároveň se na nich vybíralo clo. Z toho Volyňané zbohatli a jejich hradiště se vyplatilo vyplenit.

Lesy se mýtili kolem obranných sídel v perimetru, kam bylo možné dohlédnout tak, aby bylo vidět případný útok obléhatelů a konkrétně na něj takticky reagovat. To je aplikovatelné u defensivních staveb na dominantním kopci či u gotických hradů s věžemi, ze kterých je někam vidět, ale z místního hradiště daleko nedohlédnete, okolo jsou další vyšší kopce. Tudíž vymýcení lesa v širším než bezprostředním radiusu kolem Němětického hradiště je pro obranu nepodstatné. Leda by šlo o neúmyslný požár. Ale i tak, v tehdejším "zdravém" biotopu holiny rychle zarůstaly. V řídce zabydlené oblasti nepředpokládám, že by bylo prostředků na udržování holin z jiných důvodů než z čistě zemědělských.

Pro správu obchodní cesty byly Němětice určitě výhodné, avšak strategicky použitelnější bylo Hradiště u Libětic na sousedním kopci. Zde je možno se efektivně bránit, je vidět do širokého okolí a lze komunikovat se sousedními Hradcem v Řepicích a Katovickou horou, vidět je i na opačnou stranu údolím Volyňky směr Volyně, Vimperk, Boubín (a snad i na hradiště Věnec). Libětice měli refugiální útočištný charakter již v době železné, za Slovanů došlo k jejich stálému obydlení. Dalo by se tedy spíše uvažovat, že Němětičtí narychlo opustili pozici správního místa a odešli se opevnit na přilehlé hradiště k tomu určené (cca 15 minut koňmo, pěšky do hodiny; z katovické Kněží hory, odkud Maďaři táhli, mohli mít informaci o hrozbě hodiny předem). Tudíž k žádné bitvě by nemuselo dojít, případní nájezdníci by jen vyplenili ve spěchu vyklizené místo, které pak již znovu nebylo obnoveno, patrně pro svoji nedostatečnou obrannou funkci a pro nadbytečnost.

Tedy typ nalezených hrotů šípů, pakliže by nedošlo k boji, by nemusel nutně vypovídat o posledních dnech Němětického hradiště. Poklad, o který by stálo bojovat, bych hledal píše na dominantnějších místech jako je např. Věnec. Být Maďarem, v opuštěném hradišti si odpočinu, zapálím jej a táhnu dál.

Jenže podle archeologického nálezu zde k boji došlo. Mohl to být menší přepadový oddíl v předvoji Maďarské armády, který nebyl včas vypozorován, stejně tak to mohli být Bavoři či kdokoliv jiný, kdo předem věděl, že Němětice jsou nejsnazší k dobytí. Zdá se mi pravděpodobnější, že "zpravodajské informace" o stavu místních podmínek měla spíše v okolí usazená knížata, než procházející armáda. Ta by měla sílu zničit většinu menších hradišť v okolí.

Násilný zánik Němětic byl - dle mé spekulace - předem naplánovaný blitzkrieg. Důležitá byla znalost vlastního místa i okolí, kudy je možno nepozorovaně přitáhnout a zahájit útok dříve, než se obyvatelé i s majetkem opevní ve vedlějších Liběticích. Tedy útok byl veden loupeživou skupinou z Bavorska nebo z Čech mnohem pravděpodobněji než vojáky kolem táhnoucí armády.

A k Doudlebům - jsou sakra daleko od údolí Volyňky. Dokážu si představit správu JČ pánví, ale ne už onoho Prácheňska na ose Písek - Strakonice - Horažďovice.

Myslím si, že je nutné více zohlednit tehdejší geopolitickou situaci. Bavoři, Volyňané i pražský Spytihněv měli zájem na nerušeném probíhání obchodních vztahů. Ukazuje se totiž, že ovládnutí obchodních stezek a vybírání na nich cla bylo nejsnazším prostředkem k prosperitě a zbohatnutí, proto se o to knížata snažila. Krátkodobé obohacení loupeží by toto narušilo. Vylučovací metodou potom vycházejí nejlépe Maďaři, kterým ustálené vztahy byly úplně jedno.

Nebylo vypáleno jen hradiště u Němětic, ale všechna tehdejší jihočeská hradiště. Rozdíl je jen v tom, že pouze na Němětickém proběhl podrobný archeologický výzkum a útok byl popsán podle nálezů.

K Doudlebům byla převedena solná stezka (přes Dolní Dvořiště) a ve Volyňansku žádné hradiště nebylo obnoveno, ani postaveno nové. Pro ovládání nové trasy to bylo dostatečné. Volyňansko se v té době stalo nedůležitou oblastí, a tak zde nemělo význam stavět nějaké hradiště.

Správně upozorňujete na vzájemné vztahy s ostatními hradišti ve Volyňansku. Právě nedostatečnost archeologických poznatků neumožňuje přesnější obraz způsobu devastace jižních Čech v této době. Němětice mohly být také vypáleny později a překvapivě, protože při návratu Maďarů od Daleminců leželo hradiště stranou od stezky ze Srbska. Takže o podrobnostech se zatím dá jen spekulovat. Nicméně, podle souhrnu nynějších poznatků vychází vyvrácení mocenských knížecích struktur ve většině jižních Čech nejlépe zařaditelné právě do roku 908. Alespoň já jsem o tom přesvědčen.

Stabilita obchodních stezek je jedna věc, ale druhá zas, že příležitost dělá zloděje ;)

Avšak máte pravdu, hradiště Věnecké skupiny zanikla současně, jen v Liběticích se bydlelo až do gotiky. Patrně se zde koncentrovaly zbytky okolní populace a příležitostně obývané hradiště tak získává stálou posádku. Oficiální obchodní cesta byla sice přeložena, ale obchod podél Volyňky a Otavy neustal. Právě proto ze z Volyňanska po r. 950 stává Prácheňsko.

Dík za diskuzi, v údolí Volyňky jsem strávil dětství, pod Libětickým hradištěm nasbíral tuny hub :) Až do předevčerejška jsem nic o histotii těch míst netušil.