Přeměna AU- na O- je pravidlem ve vulgární latině a místní názvy na něj nemají vliv.
Nejedná se o „překlad“ někde uprostřed slova. Píši o příklonu -gust- na -gast- podle německého Gast ,host'. Podobně to bylo slovanského hradiska Brena → Brennaburg →Brandenburg podle německého slova Brand ,požár'.
Hosté a cizinci byli od pravěku až do raného středověku v podstatě jen kupci. Nejen v indicko-arabských pohádkách, ale i ve Fredegarovi je uvedeno zdůvodnění vydání se do ciziny hrdinovým kupectvím.

CITACE: Přeměna AU- na O- je pravidlem ve vulgární latině a místní názvy na něj nemají vliv.
Tohle tvrzení nějak nechápu. Přeměna AU- na O- je sice pravidlem, ale netýká se místních názvů? Ale zároveň v jednom názvu (Augustianis=Wogastisburg) k tomu došlo? Jak je to možné?

CITACE: Nejedná se o „překlad“ někde uprostřed slova. Píši o příklonu -gust- na -gast- podle německého Gast ,host'.
Římská jednotka Ala I Augusta Thracum, která je zodpovědná za původní pojmenování tábora, je v lokalitě doložena naposledy v roce 133. Název Trigisamo se objevuje v Peutingerově mapě, která vznikla ve druhé polovině 13. století, ale zaznamenala stav názvů na základě kopie mapy ze 4. století. Změna názvu není nic zvláštního. Co ale zvláštní je, že by se pevnost Augustiana ve 4. století jmenovala Trigisamo, aby se v 7. století přejmenovala na Wogastisburg a někdy poté se vrátila k názvu Trigisamo, ze kterého pak vznikl Traismauer.

Ano, vaše teorie překládá pouze slovo uprostřed. Není mi jasné, proč by jakýkoli překladatel chtěl do nového názvu přeložit pouze GAST a vynechal by předponu WO- i příponu –BURG. Navíc samotná teorie překladu je poněkud zvláštní. Běžné bylo spíš starý název zkomolit, pokud ho nově příchozí znali, nebo dát místu svůj vlastní. Mohl byste uvést další příklady, kdy byl starý místní latinský název přeložen nově příchozími do jejich vlastního jazyka?

Dále by mě zajímalo, jestli máte jiné konkrétní příklady místních názvů, kde došlo k přeměně latinského kořene –gust– na germánské –gast–?

Také by mě zajímalo, proč ignorujete dvě další verze Fredegarovy kroniky, kde se název Wogastisburg objevuje v latinské formě jako castro Vocastensem/Vocastinsem. Ze všech tří verzí je zřejmé, že se jednalo o HRAD (castro/burg) člověka jménem WOGAST/VOGAST. Není to hypotetické osobní jméno, jeho existence je doložena listinami z let 826 a 836.

V článku píšete, cituji: Jedná se o překlad kořene gast- na trig- (obojí primárně stín).

Takže ano, vaše teorie překládá pouze slovo uprostřed.

Jestli k přeměně Au- na O- potřebujete nějaké místní názvy, tak si je vyhledejte. Já se řídím tímto pravidlem.

Peutingerova mapa byla aktualizována, neboť zapsání nejsoucích táborů či názvů by bylo nesmyslné. Takže neodpovídá stavu ze 4. století.

Vysvětluji, že Trigisamo je názvem podle řeky Trigis (Traisen), jenž byl užíván místními obyvateli. To nevylučuje souběžné přetrvávání administrativního názvu Wogastisburg vzniklého z římského Augustianis.

Není dostatek zpráv o sídlech ze 7. století, aby se daly vyhledávat jiné příklady s ojedinělou přeměnou gust- na -gast-.

Zkomolení názvu v jiných rukopisech není podstatné. Kde by se hrad pojmenovaný po člověku jménem Wogast nalézal a jakou by měl mít podobu? Znáte jiné příklady opevněných sídel z té doby pojmenované ve střední Evropě po člověku, jež přitom mělo svůj původní římský název?

CITACE: Jestli k přeměně Au- na O- potřebujete nějaké místní názvy, tak si je vyhledejte. Já se řídím tímto pravidlem.
Opravuju se, nezajímá mě AU-/O-, nýbrž AU-/WO-, jak jsem chtěl na začátku tohoto diskusního vlákna. Můžete dát odkaz na nějakou studii, článek nebo cokoli, kde se tvrdí, že změna z AU- na WO- je možná? Předpokládám, že tam budou i konkrétní příklady slov/názvů, u kterých k této změně došlo.

CITACE: Peutingerova mapa byla aktualizována, neboť zapsání nejsoucích táborů či názvů by bylo nesmyslné. Takže neodpovídá stavu ze 4. století.
Řídím se tím, co je o Peutingerově mapě všeobecně známo, tedy že odpovídá stavu ze 4. nebo nejpozději z počátku 5. století. Dále vycházím z toho, že v ní sice je prokázán výskyt určitých nepřesností, například špatná transkripce některých názvů nebo nepřesnost v lokalizaci, ale nejsou v ní žádné kompletně chybné názvy, které by ve skutečnosti byly pro dobu jejího předpokládaného vzniku jiné. Středověký kopista si doplnil pouze názvy Francia, Alemannia a Suevia, a to za Rýnem. Představa, že na originálu byl jiný název než Trigisamo, a kopista ze 13. století se svými omezenými znalostmi ho dokázal lokalizovat a znát jeho starší název, aby ho „aktualizoval“ na název Trigisamo, je představa z říše naivní fantazie.

CITACE: Vysvětluji, že Trigisamo je názvem podle řeky Trigis (Traisen), jenž byl užíván místními obyvateli. To nevylučuje souběžné přetrvávání administrativního názvu Wogastisburg vzniklého z římského Augustianis.
Kdo byli ti místní obyvatelé? A proč by používali souběžně dva názvy jednoho místa? A proč by se administrativní název Wogastisburg jen tak z pramenů vytratil?

CITACE: Není dostatek zpráv o sídlech ze 7. století, aby se daly vyhledávat jiné příklady s ojedinělou přeměnou gust- na -gast-.
Takže žádný místní název s latinským –GUST–, který by se změnil na germánský –GAST– neexistuje a jediným vysvětlením je „ojedinělá přeměna“, které jakože mám věřit, protože to tvrdíte?

CITACE: Zkomolení názvu v jiných rukopisech není podstatné. Kde by se hrad pojmenovaný po člověku jménem Wogast nalézal a jakou by měl mít podobu? Znáte jiné příklady opevněných sídel z té doby pojmenované ve střední Evropě po člověku, jež přitom mělo svůj původní římský název?
Kde vidíte zkomolení názvu Wogastisburg v názvech Castro Vocastensem/Castro Vocastinsem? Já tam vidím překlad BURG na CASTRO a přidání suffixu -ENSEM k osobnímu jménu VOCAST. No a kde by se hrad pojmenovaný po člověku jménem Wogast měl nalézat? Netuším :D Nehledám ho, jenom upozorňuju na zjevné nesmysly ve vaší teorii. Stejně tak netuším, proč bych měl hledat nějaké opevněné sídlo, které by dostalo název po nějakém člověku a zároveň by mělo svůj původní římský název. Já netvrdím, že Wogastisburg měl nějaký starší římský název. Klidně mohlo jít o sídlo na místě, kde žádné římské před tím nebylo.

Aby se to neztratilo, tak opravdu rád bych, abyste uvedl jiné příklady toponym, kdy došlo k překladu slova uprostřed (-GAST-) a vynechání zbytku (WO- a –BURG)

A jelikož v článku na těchto stránkách uvádíte, že v názvu TRIGISAMO jde v případě slova TRIG- o překlad slova –GAST- z názvu WOGASTISBURG, tak bych rád, abyste teorii o překladu doložil jinými příklady toponym, kdy si příchozí Germáni přeložili starší latinský název do svého jazyka.

Oprava poslední věty - samozřejmě stačí příklad jakéhokoli překladu původního toponyma do jazyka nově příchozích, nemusí to být zrovna z latiny do jazyka germánů.

Pane Jiří Herno alias ScythianAresi či Ladislave Szabó, Vám vůbec nejde o nějaké poučení či objasnění, ale chcete si sám sobě něco dokazovat zaujat myšlenkou, že vyvrátíte mé ztotožnění Wogastisburgu s Augustianou. Činíte tak svými rychlými beznázorovými myšlenkami, do nichž se někdy zamotáváte a jindy máte potíže pochopit, co je Vám sdělováno. Neustále se domáháte mých vysvětlení a doložení příkladů, jako by to mělo být mojí povinností a Vy že byste měl mít na mé odpovědi přirozený nárok.

To je z Vaší strany hloupá až drzá naivita. Zřetelným příkladem všeho je Vaše. nakládání s Vaší myšlenkou: "No a kde by se hrad pojmenovaný po člověku jménem Wogast měl nalézat? Netuším :D Nehledám ho, jenom upozorňuju na zjevné nesmysly ve vaší teorii. Stejně tak netuším, proč bych měl hledat nějaké opevněné sídlo, které by dostalo název po nějakém člověku a zároveň by mělo svůj původní římský název.", jak uvádíte. Takže svoji rychlou a zcela volnou myšlenku nemáte potřebu dokládat, ale u mého podrobně vysvětleného výkladu to má být povinností.

Přestaňte tudíž už obtěžovat svojí nenávistnou existencí – dále bez komentáře.

etuším, kdo je Jiří Herna. Zřejmě nějaký váš kritik? Zdá se, že jste se pokusil o jakousi investigaci, ale tak trochu vám to nevyšlo. Ale to je fuk. Vaši odpověď v tomto duchu jsem dříve nebo později očekával. Nejprve smažete diskusi, a jakmile zjistíte, že jsem napsal recenzi na vaše knihy, tak ji obnovíte a místo předložení důkazů pro vaše teorie, označíte moje nepříjemné otázky za nenávistné obtěžování. Nevadí, čekal jsem, že dlouho mrtvého brouka nevydržíte dělat, proto jsem tu recenzi napsal.
Pokud si myslíte, že si chci něco dokazovat, budiž, máte právo si myslet cokoli, stejně jako já mám právo si myslet, že chcete balamutit důvěřivého čtenáře a tahat z něj peníze. Ale pokud si myslíte, že nemáte povinnost vysvětlovat a přednášet důkazy, a naopak je to čtenář, kdo má povinnost vám věřit jenom proto, že jste autorem, tak jste na velkém omylu. Vy přicházíte s nějakou teorií a máte tu otevřenou diskusi. Tudíž kdokoli si vaši knihu koupí nebo zavítá na vaše stránky má přirozený nárok na odpovědi (nikoli jenom já, aniž bych se chtěl stavět do nějaké fiktivní role ochránce čtenáře). Když někde prezentuju svoji vlastní teorii, cítím povinnost ji obhajovat a nečekám jen chvalozpěvy. Pokud někdo přijde s něčím, co ji vyvrátí, tak ji chtě nechtě opustím, prosté. Oficiální mainstream, který tak rád kritizujete (na což samozřejmě máte právo a je to správné), vás neignoruje proto, že přinášíte nějaké nové názory, ale protože nemají hlavu a patu a nejsou ničím podložené. Tak jste se pokusil „násilím“ dostat se svými teoriemi na wikipedii a ani tam to nevyšlo. Naštěstí.
Spíše k pláči je, že mi přisoudíte nějakou vaši vlastní myšlenku – že jsem to já, kdo tvrdí, že Wogastisburg měl římský název, a když vám odpovím, že si to nemyslím, protože vůbec žádný římský název mít nemusel, tak mě obviníte z toho, že nechci předkládat důkazy a po vás to naopak vyžaduju. Čtete si vůbec po sobě, co napíšete?
Kdybyste nějaké důkazy měl, už je dávno dáte na stůl. Ale protože je nemáte, plácáte se v navzájem protichůdných tvrzeních a vaše odpovědi kolikrát ani nedávají smysl (viz. třeba vaše tvrzení, že s prvními Slovany na českém území nikdo nemohl obchodovat, protože neměli jasně vymezenou elitu, tak určitě…) A nakonec zvolíte klasický argumentační faul, „už neobtěžujte, dál bez komentáře“. Mě na těch vašich teoriích nijak nezáleží, klidně si pište dál svoje bludy, kdo jim bude chtít uvěřit bez ověřování, ať si klidně věří, klidně i vy sám si jim věřte.